Město svatého Václava
Jen málo míst v Čechách je tak významně spjato s počátky českého státu a s tradicí křesťanské víry a kultury, jako Stará Boleslav - duchovní střed Čech. Z oběti svatého knížete Václava tu pramení politická síla českého národa a tisíc let národní historie spojilo Starou Boleslav s největšími českými osobnostmi a křesťanskými světci. Boleslav si zamiloval Otec vlasti Karel IV., velký ctitel sv. Václava, v Boleslavi slavil eucharistii arcibiskup Arnošt z Pardubic. Pobýval tu kronikář Kosmas i jezuitský historik, obránce české řeči Bohuslav Balbín. Boleslav budovali, chránili a ctili panovníci habsburské dynastie, k Boleslavi vzhlíželi vlastenci doby obrozenecké i docela nedávné, do Staré Boleslavi při příležitosti Národní svatováclavské pouti přicházejí spolu s představiteli církve a státu tisíce poutníků i dnes.
Mučednickou smrt Přemyslovce Václava ve Staré Boleslavi popisují legendy Kristiánova, Gumpoldova, vypráví o ní císař Karel IV., a tato doba úsvitu dějin českého státu je velkou výzvou i pro historiky současnosti. Nejčastěji se vypráví, jak kníže Václav přijíždí na návštěvu k svému bratru Boleslavovi, i přes varování přátel zůstává na noc a v pondělní ráno 28. září roku 929 nebo 935 je zavražděn Boleslavem a jeho lidmi cestou na ranní bohoslužbu u dveří kostelíka sv. Kosmy a Damiána. Legenda pro nás po celá staletí dochovala řadu památných detailů včetně kruhu z dveří kostelíka sv. Kosmy a Damiána, který dnes nese brána Svatováclavské kaple chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Popisuje také převezení ostatků knížete Václava z prvního hrobu ve Staré Boleslavi do tehdejší rotundy sv. Víta a s tím spjaté počátky uctívání knížete jako svatého patrona země České, vznik nejdůležitější, státotvorné tradice českého národa.




